Články

4 SYSTÉMOVÉ NEDOSTATKY ČESKÉHO LESNICTVÍ 2019

Neznám nikoho, kdo má situaci v lesnictví za dobrou. Znám mnoho lidí, kteří si myslí opak. Za systémové nedostatky, které tomuto stavu významně přispívají, považuji (pořadí není důležité):

1. Slabá až neexistující koordinace na styku:

a. produkce dříví (MZe),

b. zužitkování dříví (MPO),

c. ochrana životního prostředí (MŽP),

d. zdanění a dotace (MF).

2. Ad hoc řízení lesnictví namísto řízení stojícího na informacích, na styku:

a. produkce dříví,

b. myslivost,

c. nedřevní funkce lesa,

d. dotace.

3. Nestabilní systém správy státních lesů vedoucí k nevyvážené, z podstaty nepředvídatelné distribuci příjmů z lesa. Nestabilita plodí nejistotu a v ní se klade na první místo snaha přežít, nikoli vytvářet perspektivní budoucnost. Díky dominanci státního vlastnictví lesů má nestabilita normativní dopad na celé lesnictví.

4. Legislativa, která odpovídá dřívějšímu centrálně řízenému státnímu lesnictví, na místo současnému decentralizovanému vlastnictví lesů. Hodně diktátu, málo podpory.

Uvedené nedostatky vedou

1. ke snížené schopnosti oboru

a. definovat, zdůvodňovat a prosazovat své zájmy (zajištění pracovních příležitostí v lesnictví za důstojných a perspektivních podmínek, podpora užití dřeva obecně, podpora domácího zpracování dřeva, …),

b. dobře reagovat ve střetech zájmů (pěstování dříví x myslivost, produkce dříví x ochrana životního prostředí, …),

c. dobře a včas reagovat na mimořádné jevy nebo události (hynutí smrku, dlouhodobá stagnace výnosů x růst nákladů, …),

2. k nespokojenosti dotčených.

Je jasné, že nic z uvedeného není černobílé. Nějak se ale začít musí. Nejlépe otevřenou diskusí o příčinách. Diskusí hledající řešení nikoli viníka. Lidé všech zájmových skupin potřebují perspektivu.

Radek Zádrapa, duben 2019 

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZTRÁCÍ POZICE RYCHLEJI NEŽ BY MUSELO - ANEB SKANZENEM ČESKÉ LESNICKÉ POLITIKY ZEĎ NEPRORAZÍŠ

Výsledky české státní lesnické politiky jsou ve srovnání s výsledky nejbližšího souputníka - zemědělců - viditelně horší. Ústup z formálních pozic ve struktuře ministerstva, 100x vyšší dotace do zemědělské půdy ve srovnání s lesní půdou (r. 2015, dle Zelených zpráv ministerstva zemědělství: 12.500 Kč/ha zemědělské půdy versus 117 Kč/ha lesní půdy), neúplné kompenzace za narůstající hospodářská omezení a za škody na lesích, v mezinárodním srovnání zoufalý stav v přidávání hodnoty surovému dříví, defenzivní pozice lesnictví v médích, pokles zájmu o studium lesnictví …

Číst dál...

Problém obvyklé ceny a tržní hodnoty u pozemků

Obvyklá cena (OC) a tržní hodnota (TH)  jsou páteřní pojmy tržního oceňování pozemků. Tedy oceňování, které má stát zásadně na tržních datech. OC je v zákoně o oceňování majetku definována jako cena, která by byla dosažena při prodeji podobného majetku. Podobně popisují TH mezinárodní oceňovací standardy, a sice jako částku, za kterou bylo možné pravděpodobně věc směnit na trhu. Mnohým, a dlouho i mě, připadaly oba pojmy, až na nuance, jako v zásadě synonymní. Ale nejsou. Dopady tohoto zjištění jsou pro oceňovatele i uživatele ocenění zásadní.

Anketa 1

Kupní ceny lesa v ČR v r. 2018 - znáte nějaké? Podělte se.

Anketa 2

Tržní hodnota lesních pozemků (LP) ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ) dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

Anketa 3

Kupní ceny lesa v ČR v r. 2019 - znáte nějaké? Podělte se.